Návody na oblečení ke stažení ve formátu *.doc :
_____________________________________________________________________________________________________________________
LÁTKOVÁ KOŠILE
Materiál
Na látkovou košili můžeme použít bavlněné plátno, barchet, bavlněný nebo vlněný flanel nebo len. Často se používal červený vlněný flanel nebo nebarvený len, tyto látky dnes ale těžko seženete. Bavlna byla bílá nebo vzorovaná. Oblíbené jsou vzory s drobnými kytičkami, proužky, puntíky, kašmír nebo modrotisk. Vyhledávaná barva je modrá, protože se v přírodě modré barvivo téměř nevyskytuje.
Používají se tyto dva střihy:
PRACOVNÍ KOŠILE
Střih
Střih se skládá z těla, rukávů, manžet, límečku a zapínací lišty, případně klínků do podpaží. Košile má být dostatečně volná a rukávy široké, aby poskytovaly při práci pohodlí. Límeček je buď stojáček nebo polostojatý (ten je vyšší než stojáček a proto se v polovině ohrnuje dolů. Zapínací lišta musí být přiměřeně dlouhá podle počtu knoflíků. Knoflíky jsou perleťové, počet je různý - jeden až čtyři. Další dva jsou potřeba na manžety. Košile je delší, aby kryla boky, které nejsou chráněny legínami.
Měření
Tělo je vytvořeno z jednoho obdélníkového kusu. Délku naměříme od ramen pod zadek a vynásobíme dvěmi. Šířku určíme podle obvodu přes hruď. K tomuto objemu přidáme alespoň 30 cm a vydělíme dvěmi. Rukávy mají tvar čtverce nebo obdélníku. Délku měříme od ramene k zápěstí. Šířka rukávu je stejná jako délka nebo větší. Manžeta je obdélník široký asi 6 cm a dlouhý jako obvod zápěstí + 5 cm nebo dva obdélníky široké 3 cm a stejně dlouhé. Límeček je stejně široký jako manžeta, ale délka je obvod krku + 10 cm. Pokud je límeček polostojatý, pak šířku obdélníku zdvojnásobíme. Výstřih je úzký ovál s obvodem o 10 až 20 cm delším než límeček. Vpředu je výstřih trochu hlubší. Zapínací lišta je ze dvou obdélníků širokých 6 cm a dlouhých 13 až 35 cm. Klínky se použijí v případě užších rukávů, jsou to čtverce o straně asi 15 cm dlouhé.
Pracovní postup
Při stříhání látky nezapomeneme přidat 1 až 2 cm na švy. Nejdřív vypracujeme nejsložitější části.
Zapínání
Pod průkrčníkem vystříhneme rozparek o 3 až 4 cm kratší než jsou střižené obdélníky na lišty. Rozparek je široký jeden nebo více centimetrů. Širší rozparek umožní vytvoření ozdobného záhybu pod zapínáním. Dolní část rozparku obšijeme zpevňujícím stehem ve vzdálenosti 1 cm od okraje látky. Oba rohy rozparku šikmo nastříhneme až téměř k prošití. Zapínání se skládá ze dvou částí - vnější a vnitřní lišty. Lícem k líci našpendlíme okraj lišty k okraji rozparku, totéž provedeme i s druhou lištou. Pak prošijte každou lištu podél našpendlení asi 1 cm od okraje a to od rohu rozparku až k průkrčníku. Lišty podélně přehneme na polovinu a rozžehlíme. Potom je rozžehlíme ve švu a nakonec zahneme švové přídavky na nepřišité straně lišty a opět přežehlíme. Tento přežehlený okraj našpendlíme do rubu a přišijeme od rohu rozparku až k průkrčníku. Okraje látky se tak ukryly dovnitř lišty. Pravá lišta je u pánských košil vnitřní, proto její dolní konec protáhneme na rubovou stranu košile. Teď je čas vytvořit ozdobný záhyb. Obě lišty přiložíme přesně na sebe. Přebytek látky na těle košile složíme do jednoho nebo dvou záhybů a prostehujeme. Pak dolní okraj vnitřní lišty a dolní okraj rozparku položíme lícem na sebe a prošijeme. Odstříhneme přebytek látky lišty a společně s okrajem rozparku začistíme entlovacím stehem a sežehlíme dolů. Dolní konec levé lišty ohneme a přišpendlíme. Pak dolní část spodní lišty prošijeme přes všechny vrstvy látky ozdobným způsobem.
Límeček
Pokud šijeme z jednoho dílu, přehneme jej podélně napůl, aby byl naruby. Pak sešijeme na koncích, obrátíme nalíc a přežehlíme. Pokud šijeme ze dvou dílů, položíme je lícem na líc a sešijeme k sobě na koncích a na vnější straně. Pak límec obrátíme nalíc a přežehlíme. Tělo košile přeložíme a křídou si u průkrčníku označíme vrchol ramen a střed zad. Na límečku si označíme střed a místo, kde bude navazovat linie ramen. Na zadní část límečku připadá zhruba jeho třetina, zbytek přijde dopředu. Na průkrčníku vytvoříme záhyby nebo řasení (vyberte si jedno nebo druhé a dodržujte na celé košili) na třech místech: vpravo a vlevo od zapínání a vzadu. Záhyby musíme vyměřit a našpendlit. Řasení se dělá prošitím dlouhými stehy ve dvou řadách asi 1/2 cm od sebe, nitě na jedné straně látky pak povytáhneme, abychom dosáhli přiměřeného nařasení. Cílem je shodný obvod průkrčníku a délka límečku. Podle značek přišpendlíme vnější stranu límečku na lícovou stranu těla košile. Konce límečku přišpendlíme na zapínací lišty. Pak došpendlíme v mezerách. Nešetříme špendlíky, aby látka při šití neutíkala. Prošijeme a okraje zažehlíme dovnitř límečku. Nepřišitý okraj límečku také zahneme dovnitř a přežehlíme. Přichytíme špendlíky a prošijeme.
Rukávy
Manžety si předšijeme stejným způsobem jako límeček. Na rukávech vytvoříme záhyby nebo řasení v ramenou a okolo zápěstí. U zápěstí nám musí vyjít rozměr odpovídající délce manžety. Do podpaží rukávu všijeme dvě sousedící strany klínku. Téměř celý rukáv sešijeme, vynecháme jen asi deseticentimetrový rozparek u zápěstí. Rozparek začistíme zahnutím okraje látky a prošitím rovným stehem. Manžetu přišijeme k rukávu stejným způsobem, jako jsme přišívali límeček. Rukávy pečlivě přišpendlíme k tělu košile, začneme od ramene, aby nám rukáv vyšel souměrný.
Dokončení
Sešijeme švy od podpaží k dolnímu okraji košile. Zahneme dolní okraj košile a prošijeme rovným stehem. Nakonec začistíme entlovacím stehem všechny okraje látky, které by se mohly třepit. Přišijeme knoflíky a vyšijeme knoflíkové dírky. Dírka u krku musí být vodorovná, aby se knoflík nerozepínal sám od sebe. Pro manžety platí totéž.
Hotová košile
SEDLOVÁ KOŠILE - rozdíly oproti pracovní košili
Střih
Tělo košile je tvořeno předním a zadním dílem.
Měření
Přední díl je o 5 cm kratší než je výsledná délka košile. Zadní díl je naopak o 5 cm delší než délka košile. Linie ramen tedy probíhá 5 cm od horního konce zadního dílu. Změříme si obvod hrudi a vydělíme dvěmi. Přičtením 10 cm získáme šířku zadního dílu košile, přičtením 20 až 30 cm získáme šířku předního dílu. Obvod průkrčníku o 3 cm menší než délka límečku.
Pracovní postup
Řasení nebo záhyby nejsou u límečku, ale v ramenních švech. Zadní a přední díl k sobě přišpendlíme u průkrčníku a na koncích dílů u ramen. Vypracujeme záhyby nebo řasení na předním díle tak, aby rozměr souhlasil se zadním dílem. Další postup práce je stejný jako u pracovní košile.
Tiwahewin
LÁTKOVÉ ŠATY
Materiál
Na látkové šaty můžeme použít bavlněné plátno, barchet, flanel nebo vlněný flauš. Oblíbené jsou vzory s drobnými kytičkami, proužky, puntíky, kašmír nebo modrotisk. Častou podkladovou barvou je tmavě modrá nebo černá. Rukávy a dolní okraj šatů lze ozdobit našitím barevných atlasových stuh. Dobře vypadá také použití odlišné látky na klíny.
Střih
Střih se skládá z předního a zadního dílu, rukávů a bočních klínů. Šaty mají být dostatečně široké, protože indiánské ženy je nosily i v době těhotenství a také v nich jezdily na koni. Rukávy jsou kratší, aby se při práci nepletly. Dole nejsou sešité, aby umožňovaly snadné kojení. Musejí tedy být širší, aby dostatečně chránily paže. Klíny přesahují přes dolní okraj šatů. Slouží k ochraně nohou před trním nebo kopřivami. Vycházejí z původního tvaru kožených šatů, které byly také na stranách delší.
Měření
Přední a zadní díl mají tvar obdélníku. Délku naměříme od ramen asi do poloviny lýtek. Šířku určíme podle obvodu přes prsa. K tomuto objemu přidáme alespoň 15 cm a vydělíme dvěmi. Pokud mají být šaty pracovní, pak je lepší přidat víc. Rukávy mají také tvar obdélníku. Délka má být zhruba k loktům. Šířka rukávu se měří od ramene do pasu nebo maximálně 10 cm nad pasem a násobí se dvěmi. Klíny mají tvar rovnoramenného trojúhelníku. Jejich délka se měří od pasu ke konci sukně plus 10 cm. Pak se vsadí pod rukávy a to tak, aby přesahovaly pod okraj sukně asi o 10 cm. Výstřih šatů je jen tak velký, aby jím šlo prostrčit hlavu.
Polohový plán, Pracovní postup
Při tvorbě polohového plánu se snažíme maximálně využít pevné okraje látky, abychom nemuseli okraje šatů zahýbat. Při stříhání látky nezapomeneme přidat 1 až 2 cm na švy. Nejdřív sešijeme ramenní švy. Pak zahneme okraje rukávů, které se nebudou sešívat. Potom vsadíme upravené rukávy. Jejich střed se musí přesně přiložit k ramenním švům, aby nebyly rukávy křivě. Pokud průramky končí nad pasem, pak sešijeme švy mezi rukávem a klínem. Potom přišijeme klíny k šatům. Začínáme od pasu. Klíny doporučuji pečlivě našpendlit, protože šikmo střižená látka je dost pružná a tak by druhá strana klínu mohla jinak přesahovat. Nakonec začistíme všechny okraje, kde by se látka mohla třepit. Zvlášť pečlivě olemujeme výstřih - třeba šikmo střiženým proužkem látky (zbyde nám od stříhání klínů) nebo atlasovou stužkou.
Tiwahewin
Leginy z Akta Lakota Muzeum Chamberlain, South Dakota
U Lakotů byl tento tvar legin velmi oblíben. Nemusím snad dodávat, že jelenice na takovéto leginy musí být dobře vydělaná (viz. návod na vydělání kůže), aby se vaše práce neobrátila vniveč. Kůže z drogerie se na leginy nehodí. Po delším používání se v úvazech na bederní pás, v kolenou a dole u nártů trhá.
Pás korálků vyšijte 9 –11 korálky. Je celý bílý a pouze v několika místech přerušený tmavomodrými proužky (dvěma řadami tmavě modré, mezi nimiž jsou dvě řady opět bílé).
Když kůži nabarvíte hlinkou na žluto, leginy sepnete rudými korneliány a rozstříháte okraje, které vám zbudou na třásně, budou vaši přátelé, až vyjdete z týpí pochvalně mručet: “Hau, Hau”.
Velikost legin přizpůsobte své noze a “plácačku” s kroužkem a ozdobnými křížky udělejte pěkně štíhlou a hezky vypracovanou, ať je ladná. Úvazy na bederní roušku zase udělejte silné, aby vám nepraskly při prvním tanečním kole.
Wanblitanka
Svolení k otisknutí poskytl Jim O´Donnell, ředitel Akta Lakota muzeum v roce 1992.
Převzato z Indian Hobby Courier č. 5/III.
Mokasíny z jednoho kusu se středovým švem
Materiál na mokasíny může být jelenice, losí nebo bizoní kůže. Jestli je kůže chemicky vyčiněná, použijte semišovou stranu ven, ta se více podobá mozkem vydělané kůži.
Starý styl mokasín byl dělaný s rovným švem na středu z vrchu na přední straně a od paty nahoru. Tento druh mokasínů má charakteristickou špičatou špičku a vzory pravé a levé nohy jsou stejné.
1.- vzdálenost X mezi b--b by měl být obvod nártu.
2.- 1´´Přidat mezi patou a patovou chlopní
3.- 1 1/2'' přidat mezi prsty na noze a bodem e
4.- nakreslit vzor na kůži a vystřihnout
5.- mokasín složit naruby podél střední čáry (d-e). Tato čára je šitá s 1/8'' stehy od spoje b--b. Šít směrem ke špičce která je tažená nahoru.
6.- zadní šev (c--c) je šitý spolu s patovou chlopní(d) na vnitřní straně, protože mokasín je ušit naruby.
Mokasínová obuv byla často ozdobená ostnováním a korálkováním podél a po obou stranách špičky a švu. Manžeta byla ozdobená ostny, stuhami, korálky nebo kombinací všech těchto prvků. Manžeta mohla být také udělána odděleně z vlny nebo sametu.
Aweho tipy pro ty, kdo se chystají šít mokasíny poprvé:
1.před vystřihnutím vzoru kůži namočte a pořádně vytáhněte. Přesto počítejte s tím, že se vám mokasíny po namočení vytáhnou.
2.je dobré kůži na mokasíny stříhat z prostředka kůže od hřbetu, vytáhne se méně než kůže z kraje (břicha)
3.pokud je kůže málo, může se uspořit tím, že se "plácačky" přišijí zvlášť.
4.existuje i malý rozdíl mezi mužskými a ženskými mokasínami. Ženy mají sešitou patu až nahoru včetně "plácaček", muži mají patu sešitou pouze k achilovce a dál jsou plácačky nesešité.
5.jelikož kůže se velmi brzo prochodí je vhodné přišít si dospod ještě podrážku ze silnější kůže (ideální je jelení krk). Někde jsem zaslechl, že Irokézové nejprve prochodili mokasíny a teprve potom přišívali podrážku, ale zaručit vám to nemůžu.